Založení Sokola v Semčicích 1919

Tělovýchovná jednota Semčice z. s. byla založena pod názvem Tělocvičná jednota SOKOL v Semčicích dne 11. listopadu 1919 jako odbočka jednoty dobrovické.

Dne 17. července 1921 se sokolská jednota Semčice osamostatnila.

Cvičilo se na místních sletech, okrskových, župních a všesokolských. Konaly se přednášky s různou všeobecně vzdělávací tematikou a sokolové se zapojovali i do práce ochotnického spolku, konaly se tajné výlety. Po postavení nové školy se v hojném počtu cvičilo v tamní tělocvičně a od r. 1932 se též hrál volejbal.

Prvním starostou Sokola byl zvolen bratr Václav Stehlík, dalšími funkcionáři byli bratři Čeněk Hořejší, Stanislav Veselý, Anežka Řezáčová, Jan Hanuš, Marie Bartošová, František Pulda, Tomáš Mika, František Hrubý, Václav Dvořák, Josef Čvančara, Josef Heřmanský, Václav Fadrhons z Pěčic.

Jednota Sokol pracovala až do r. 1940, kdy okupanti Sokol u nás zakázali. V roce 1941 byla TJ dokonce přinucena zcela zaniknout a její majetek byl zkonfiskován. 

Její činnost byla obnovena až v r. 1945. Po roce 1946 postupně aktivita Sokola klesala a začalo se hovořit o změnách v sokolství. V roce 1953 přešel Sokol pod tělovýchovnou jednotu VŠÚŘ Semčice a byl přejmenován na Dynamo Semčice.

V r. 1968 se opět tělovýchovná jednota Sokol osamostatnila.

Dne 7. března 2015 Výroční Valná hromada odsouhlasila změnu názvu na TJ Semčice z.s. (zapsaný spolek).

Na ustavující valné hromadě odbočky 18. ledna 1920 v místnosti hostince U Heřmansků (č. p. 4), kde provozovala živnost J. Brzáková (její manžel padl v I. světové válce), byli zvoleni první funkcionáři. Starostou byl zvolen diplomovaný agronom Václav Stehlík, místostarostou učitel Čeněk Hořejší, náčelníkem Stanislav Veselý, místonáčelníkem Jan Hanuš, náčelnicí Anežka Řezáčová, místonáčelnicí Miloslava Bartošová a mnoho dalších členů výboru.

Náborem členstva bylo získáno 66 mužů a 26 žen. Kromě vlastní činnosti tělovýchovné, byla zdůrazňována i výchova duševní. Do této činnosti neměla být zatahována politika.

Aby mohla jednota vyvíjet vlastní činnost, bylo nutno opatřit cvičební nářadí. Obnos na opatření byl získán výpůjčkou od členů a od Reifeisenky. Přispěl také ochotnický spolek a majitel semenářské stanice Thurn-Taxis. V roce 1920 měla jednota 3 cvičitele pro dvacet mužů a 2 cvičitelky pro 7 cvičenek. První veřejné vystoupení se konalo 6. června 1920 v bažantnici v Pěčicích. Cvičení se zúčastnily jednoty z Čachovic, Dobrovice, Luštěnic a Semčic.

V roce 1921 se Jednota Semčice osamostatnila a také se uvažovalo o výstavbě sokolovny a to na místě pod nádražím. K této stavbě však nedošlo. Členové se zúčastňovali všesokolských sletů v Praze i jinde.

Když byla v roce 1927 otevřena nová škola a tím i nová tělocvična, přesídlila jednota z hostince do této tělocvičny, moderně vybavené nářadím. Velkou slabinou bylo získání hřiště pro letní cvičení. Dosud se využívala rampa na skládku řepy, prostor před panskou kůlnou určený na výmlat při žních anebo prostory nádvoří velkostatku.

Sokolský slet 1. července 1928 se konal na nádvoří velkostatku okrskový slet Sokola, který byl velkou událostí v té době.

Bylo proto postaveno spojenými silami v roce 1933 hřiště pod Holí. Jako první velká akce tu byl pořádán sokolský slet. Byla tu postavena dřevěná bouda na bufet, lavičky a 3. června 1934 nové hřiště otevřeno a cvičenci Sokola obdivováni diváky zahájili činnost na tomto tak pracně vybudovaném hřišti. Osud však nepřál. Veliká bouře s lijákem rozbahnily jíl pěkně upraveného hřiště tak, že se slet vůbec nedokončil. Diváci i účinkující se hnali úprkem do vsi, promoklí na kůži a zamazaní až po kolena od jílu, protože i polní cesta vedoucí do vsi, byla rozježděná od potahů.

https://www.obecsemcice.cz/uploads/mediafiles/80/892.pdf

ZE SEMČICKÝCH KRONIK, Jarmila Čvančarová kronikářka obce

Osvětová činnost v Sokole 

V roce 1922 uspořádala sokolská jednota několik přednášek, které byly převážně rázu cestopisného. Napomáhal nově zakoupený skioptikon (za 3000 Kč) k promítání světelných obrazů. V květnu 1923 byl zakoupen malý ruční biograf a roku 1924 započato s biografickými představeními, k čemuž byl zakoupen nový biografický stroj s elektrickým pohonem. V roce 1926 už hrál biograf každou neděli, vyjma masopustu.

100 let založení Tělocvičné jednoty SOKOL v Semčicích 

Všichni ocenění následně obdrželi čestné uznání a upomínkové předměty. Součástí oslav byla také "dynamická ukázka" některých sportovních činností, které jsou náplní současné TJ: nohejbal (singl a dvojky) a také utkání v softtenisu.

V klubovně TJ byla připravena expozice s různými diplomy, cenami, poháry či fotografiemi z historie TJ. Pro neutuchající zájem byla expozice k nahlédnutí dostupná ještě celý další týden. V podvečerních hodinách – po malém občerstvení – nám oslavy zpestřilo hudební těleso DUO SKLEPÍS. Počasí nám přálo a tak oslava skončila v pozdních nočních hodinách a podle reakcí účastníků se vydařila – kdo chtěl, ten si ji užil. Snad jen neúčast zástupců několika pozvaných organizací a zástupců obce poněkud snížila význam 100. výročí – ale třeba to za dalších 100 let bude lepší…

Čestné uznání obdrželi: Bort Jiří, Čejka Jiří, Dlask Libor, Heřmanský Josef, Heřmanský Vladimír, Hůlka Karel, Hynková Vladimíra, Klimo Karel st., Klimová Hana, Makovec Radek, Moc Vladimír, Mydlilová Jana, Obecní úřad Semčice, Picek Miroslav, Rejmon Vladimír, Sbor dobrovolných hasičů Semčice, Sládková Karla in memoriam, Štumf Vladimír, Šturma František, Tereos TTD, a. s. Dobrovice, Vondráček Josef, Zvěřina Jiří in memoriam.

TUŽME SE

fotogalerie: Výročí 100 let Sokola Semčice - 24.8.2019

Oslavy 90. výročí založení TJ Sokol Semčice 

fotogalerie: Oslavy 90. výročí založení TJ Sokol Semčice

"Podholské hřiště"  

V roce 1933 podala Tělocvičná jednota Sokol spolu se Sborem dobrovolných hasičů v Semčicích, žádost Obecnímu zastupitelstvu o povolení, vybudovat nové hřiště pod lesem, kde se až dosud nalézalo mrchoviště. Protože místo bylo značně nerovné, bylo nutné přemístit vrstvy jílu z horní části do dolní a tak vyrovnat celou plochu. Byly vypůjčeny železné vozíky z dobrovického cukrovaru a cihelny. Organizaci převzal výbor. Za hasiče to byli: Josef Sládek č. p. 65, Josef Brynych č. p. 55, Štěpán Bort č. p. 1. Za Sokol učitel Rudolf Dvořák č. p. 3, Bohumil Sládek č. p. 38 a František Hodboď č. p. 69. 

Stavba byla zahájena 4. května 1933. Členové pilně chodili ručně rýt hlínu a na vozících ji převáželi na jiné místo.Dodatečně byly přibrány spolky Hospodářsko čtenářská beseda a Ochotnický spolek, jehož členové nasázeli kolem hřiště topoly. 

Na hřišti se konala okrsková cvičení a hrál volejbal. Sokol postavil na hřišti klubovnu, která za války sloužila Straně národního souručenství a po válce Junáku. 

V roce 1951 vyhořela. V roce 1946 se zjistilo, že pozemek, na kterém hřiště je, není obecní, ale patří majiteli lesa Františku Fenclovi. Ten obci pozemek v témž roce předal. Když bylo vybudováno volejbalové hřiště na místě zrušené cihelny, přestalo se podholské hřiště využívat a zaniklo. Nyní je osázeno lesními stromy. Předání pozemku neproběhlo úředně tzn., že nepatří obci, ale současné majitelce lesa.

https://www.obecsemcice.cz/uploads/mediafiles/81/885.pdf  

                                                  Semčický zpravodaj - Z místních kronik vybrala Jarmila Čvančarová, kronikářka obce

"Semčická cihelna" - později sportovní areál

Jan Ulman č. p. 22 zdědil po otci usedlost s výměrou pozemků 71 korců. Aby se zbavil dluhů, asi dvacet korců odprodal velkostatku a na pozemku u silnice postavil roku 1909 cihelnu a několik parcel prodal na stavbu domků. Cihelna se skládala ze dvou pecí se spodním topením a tří dlouhých dřevěných kolen s prostranstvím na sušení cihel. Dalším zařízením byly kolejničky se železnými vozíky na hlínu a dřevěnými na cihly. Samospádový vodovod byl veden z potoka od Ctiměřic. Cihly měly značku JUS (Josef Ulman Semčice) a byl z nich postaven nejeden domek v Semčicích a okolí. 

Další majitel Josef Šturma roku 1920 postavil u cihelny domek č. p. 79 jako obydlí pro mistra cihlářského a jako kancelář. Byl to malý zděný domek krytý lepenkou, kde zpočátku nebyla ani podlaha. Měl jednu místnost a přístavky. Za provozu cihelny do roku 1931 zde bylo několik uživatelů a pracovníků cihelny. Poslední nájemce Matoušek z Čisté ukončil činnost cihelny a domek byl užíván jako byt pro deputátníky majitele č. p. 22. Vystřídalo se zde za krátkou dobu mnoho zemědělských dělníků, pak byl nějaký čas prázdný a v roce 1937 se sem přistěhovala z č. p. 33 rodina Kloudova, která později domek odkoupila a po rozboření cihelny si upravila terén na zahradu. Na zahradě si vnučka postavila rodinný dům a starý domek byl roku 1984 zbořen. V další části vzniklo volejbalové hřiště a později sportovní areál.

https://www.obecsemcice.cz/uploads/mediafiles/81/885.pdf 

Semčický zpravodaj - Z místních kronik vybrala Jarmila Čvančarová, kronikářka obce

Historie koupaliště

V roce 1971 byla zahájena stavba koupaliště. Mezi občany byl o tuto stavbu velký zájem, a tak díky mechanizačním prostředkům ze statku a velkému počtu brigádníků z řad mládeže a ostatních občanů, toto dílo zdárně pokračovalo.

Tato velká investiční akce byla dokončena a dne 7. 7. 1973 bylo koupaliště slavnostně otevřeno. Koupaliště v Semčicích se stalo široko daleko známé svou čistou vodou a je tak v letním období doslova obležené návštěvníky. Rovněž tak celý sportovní areál s tanečním parketem.   

                                                                                                                                                                  kronika obce Semčice